Nir Hasson z Haaretzu zkoumal, proč navzdory dodávkám pomoci prostřednictvím GHF dosahuje hlad v Gaze smrtelných rozměrů. Za prvé, množství je nedostatečné. Denně jsou potřeba miliony jídel, ale jen zlomek se dostane dovnitř. Z 353 milionů potřebných jídel bylo 85 milionů jídel dodáno. Mnohá z těchto jídel pak nelze jíst. Bez kuchyní, plynu nebo čisté vody jsou balíčky pomoci zbytečnými hromadami ingrediencí. To ukazuje na šokující nedostatek skutečného plánování nebo zájmu o to, jak tam lidé skutečně žijí. Distribuční centra zatím nemají jasnou otevírací dobu. Někdy jsou otevřeny jen několik minut, bez stanoveného harmonogramu, což nutí zoufalé davy riskovat své životy ve smrtelném chaosu. Ti nejzranitelnější – děti, nemocní, staří lidé – zůstávají s prázdnýma rukama, zatímco ostatní se rvou o zbytky. Pak jsou tu do očí bijící obstrukce: náklaďáky uvízlé na kontrolních stanovištích, pomoc ukradená nebo prodaná na černém trhu a politická mašinérie, která přešlapuje na místě v právních snahách dostat dovnitř více potravin. Je jasné, že jde o záměrnou blokádu přežití, chladnou strategii, která používá hlad jako zbraň. To je součástí propracovaného podvodu, jehož cílem je vyhladovět populaci, zatímco se zdá, že ji krmí.