Udivuje mě, že někteří považují mé odmítnutí odvolání se na měnovou "suverenitu" za šokující, protože nežádám nic jiného než argumenty pro státní poskytování nebo kontrolu směnných médií, které jsou ospravedlňovány na stejných důvodech veřejného blaha, jaké se používají k ospravedlnění jiných vládních podniků. 1/

Odvolávání se na "monetární suverenitu" je pouhým úskokem: pokusem o to, aby středověká představa nahradila skutečné argumenty v tom smyslu, že některá nebo všechna směnná média se kvalifikují jako "veřejné statky", jsou přirozenými monopoly nebo jinak nemohou být bezpečně poskytována soukromým sektorem. 2/

Netvrdím, že vláda by neměla mít nic společného s penězi. Odmítám opačný názor, jmenovitě to, že státní kontrola peněz je suverénní výsadou, kterou nelze zpochybňovat. V moderních demokraciích nic takového neexistuje a ani by nemělo existovat.