moji rodiče mě opravdu chtěli pojmenovat Charlotte, ale postkomunistická vláda řekla, že je to "příliš západní" a vynutila si "lokalizizovanou" verzi - Charlota. když mi bylo 15, moji rodiče mi dali peníze na honorář, abych si konečně změnil jméno, než dostanu svůj první občan. Místo toho jsem si koupil lístek na hudební festival. Takže od té doby žiju jako překlep mezi Charlottou a Carlotou.